Zvláštní

Asi jsem zvláštní tvor, ale nejraději vše dělám v noci. Máte to také tak? 

Rád se v noci učím, čtu knížky, zpívám si a nebo píši blogy.

Přijde mi že v noci nejsem pod nátlakem, nejsem ani ve stresu, mám dobrou náladu a i přesto že jsem unavený, stále pokračuji v tom co dělám, alespoň do úsvitu. Někdy vydržím nespat dva dny a po náročné "pracovní" noci nejsem ani unavený.. při nejhorším to vždy jistí kafe nebo čaj. No a někdy zase nevydržím ani do úsvitu a usínám ještě za tmy.

Na noci se mi líbí ten klid, venku se nic moc neděje, je zde relativní ticho.. (píši relativní, protože bydlím ve městě a pohybují se zde podivné existence).. nikdo mně neruší, všichni spí a je pouze na mě co budu dělat, a i přesto že mám strach ze tmy a nemám tmu rád, vyskytuji se v ní nejraději.

Říká se že člověk chce změnit nejvíce věcí v noci, a něco na tom bude. Jenže je rozdíl v tom chtít to udělat a udělat to. V květnu 2016 maturuji a není to sranda, i přesto že každý tvrdí opak. Pracuji ve škole, odpoledne doma a pak ještě večer když mi na to zůstane energie. Z toho lze vyvodit že mi moc času na spánek nezbývá. Přítelkyně je na mne pokaždé naštvaná jelikož chce abych byl vyspalí, zdraví a hlavně aby neusínala sama. Samozřejmě jí chápu jen je toto můj životní styl na který jsem si díky depresím (v minulosti) navykl a moje tělo si nedokáže zvyknout na nový režim. 

Dříve jsem prožíval silné deprese, měl hodně černé myšlenky ale před rokem jsem potkal svojí přítelkyni a ona mi změnila život, ale to si povíme jindy a v jiném příspěvku.

Abych se vrátil k hlavní myšlence tohoto příspěvku od které stále odbočuji. Každý si v životě něco zažil, zažívá a zažije. Což má dopad na další kroky a rozhodnutí člověka v jeho životě.

Jaký je váš názor na toto téma? Máte podobné problémy?

Tímto bych chtěl zakončit dnešní příspěvek, budu se těšit na další komentáře, odpovědi a dotazy.

TheDrooh